Kočky a jejich území

Kočky jsou přirozeně teritoriální zvířata. Trpí kočky v bytech nebo jsou spokojené? Jaké všechny potíže mohou vzniknout puštěním kočky ven bez dohledu? 

Kočky mají rádi své území a stresují je změny. Zamezte co nejvíce změnám. Proto je lepší nechat kočičku v klidu doma a zajistit hlídání, než ji zbytečně stresovat změnou prostředí.

Kočka je přirozeně přizpůsobivý tvor. Zvykne si na život v bytě, domě, bez výběhu i na toulání s kilometry v nohách po přírodě. Volný výběh ovlivňuje kočce rytmiku, krmení i aktivitu. Obecně venkovní kočky mají větší aktivitu spíše za soumraku. Chování kočky nejvíce ovlivňuje přítomnost člověka, kdy se kočky chované vevnitř snaží přizpůsobit rytmu svého majitele. Kočka se dokáže natolik přizpůsobit majiteli, že kočky bytové oproti venkovním mají vyšší aktivitu spíše ve dne jako člověk.

Kočka gaučová

Uvažujete o tom, pořídit si kočičku do bytu a obáváte se, že bude nespokojená. Obav netřeba. Kočka je teritoriální tvor a má ráda přehled nad svým územím. Nejvíce se ji bude líbit na vyvýšeném pelíšku na místě, odkud je přehled o nejrušnější místnosti (většinou obývací pokoj). Dokonce některé kočky více stresuje velký nepřehledný prostor než menší byt.

Vybírejte si kočku podle její povahy, ne vzhledu. Na příklad kočka bengálská do bytu vhodná není, jelikož má velice aktivní temperament a potřebuje dosti pohybu. Ve frustraci by vám mohla ničit nábytek a byla by celkově nespokojená. Volte vhodná plemena, jako na příklad kočku britskou, perskou, shynx, mainskou mývalý nebo ragdoll. Nic nezkazíte ani kočkou bez původu.

Aby kočka byla spokojená, je ji potřeba věnovat dostatek péče. Kočička potřebuje ze sebe dostat přebytečnou energii, jinak by se vám mohla odplatit jako nechtěný designer nábytku. Umístěte kočce dostatek škrabadel a hraček. Kočky jsou hraví tvorové, nejlépe jim věnujte 2x denně 15 minut svůj čas aktivní hrou. Aby se vyblbly a ukojili své lovecké pudy. Výbornou pomůckou je laserové ukazovátko nebo i běhací kolečko. Je prokázané, že interiérové kočky jsou hravější, než ty venkovní. Kočky milují šplhat, zkuste pořídit nějaké žebříky, lano či vyvýšené pelíšky.

Kočka potřebuje i řádný odpočinek. Prospí až 16 hodin denně. Její pelíšek umístěte na klidné místo, aby mohla nerušeně odpočívat. Co se týká denní aktivity, brávalo se za fakt, že kočky žijí v noci a za soumraku. Bytové kočky však spíše přebýrají lidskou rutinu a stávají se více denními tvory.

Dále je třeba pečovat o kočičí srst, ať máte kočku dlouhosrstou nebo krátkosrstou. U dlouhosrstých koček je česání nutností, jinak se jí srst zadredovatí. I krátkosrsté kočky potřebují vyčesávat. Kočičku zvykejte na kartáč od koťátka, může se pak i na vyčesání těšit a brát ho jako příjemnou masáž. Kočky si totiž vypadnuté chlupy vylízávají. Tím vznikají trichobezoáry (shluky chlupů) v žaludku, které kočka většinou vyvrhne, ale mohou i vést ke komplikacím. Mimo vyčesevání je také prevencí kočičí tráva nebo pasty proti trichobezoárům.

Obáváte se nepříjemného západu kočičího záchůdku? Záchůdek čistěte každý den (1-2x) a 1x týdně vyměňte stelivo kompletně. Existují i steliva s vůní nebo záchůdkové deodoranty, to však může některé kočky dráždit. Kočka je celkově čistotné zvíře. Zabere jí i hodiny pečovat o svou srst, aby byla čistá. Proto zdravá kočka nesmrdí. Pokud máte více koček, počítejte s 1 záchodem na 1 kočku. Záchůdky umístěte na klidné místo, nejlépe v dostatečné vzdálenosti od misek k jídlem. Kočky neradi vylučují, kde jí.

Dalším zapáchajícím problémem může být značkování močí, převážně u kocourů. Tomu můžete předejít kastrací. Kocouři pohlavně dozrávají kolem 5. měsíce a od 8. měsíce je vhodné kastrovat. Osobně doporučuji až kolem 1 roku, pro snížení rizika poruchy močové trubice, která před 1 rokem nemusí být plně vyvinutá. Nejlépe se poraďte se svým veterinárním lékařem. Kastrace je krátký zákrok, který bývá téměř bezrizikový. Kastorvaní kocouři bývají dokonce klidnější. Samice je také vhodné kastrovat. Předejdete rizikům vybraných zánětlivých onemocnění, onemocnění ledvin a hlučnému mrouskání, které kočičku velmi stresuje.

Pokud chcete kočce dopřát pobyt venku, zkuste venčení s postrojem. Zvolte opravdu postroj, ne obojek. Obojek kočku může škrtit a nemusí ji být komfortní. Kočičku navykejte na postroj nejlépe od koťátka. Myslete na to, že kočka není pes. Kočky jsou velice svéhlavé. Dopřejte kočičce prozkoumat prostředí v jejím tempu.

Kočka venkovní

Má vaše kočka přístup ven? Je třeba znám pozitivní a negativní dopady. Kočka venku dostatečně vybije svou energii a toulání se jí líbí. Možná má však nehlídaný výběh pro naše mazlíčky spíše negativní aspekty. Hrozí přenos onemocnění mezi kočkami (záněty očí, FIP, FIV, FeLV...), onemocnění přenosné hlodavci (toxoplazmźa...), nechtěné zabřeznutí, poranění od ostatních koček či o ostré předměty (plot, větve), přejetí autem, zastřelení, otravy a podobně. Proto si rozmyslete, zda jste si vědomi těchto rizik.

Kočky, které mají možnost výběhu, vykazují větší denní aktivitu a spotřebu krmiva než kočky chované vevnitř. Také jsou kočky venkovní více nezávislé. Venkovní kočky mají aktivitu převážně za soumraku a v noci. Souvisí s tím lovecké pudy, kdy je pro kočky v noci snadnější kořist ulovit. 

Volný pohyb koček je velkým rizikem pro životní prostředí. Dle studií se domnívá, že kočky mají na svědomí vyhubení 63 živočišných druhů. Obecně jsou kočky predátory pro mláďata, hlodavce, žáby a ptáky. Kočky si bohužel nevybírají, zda se jejich kořist identifikuje jako škůdce nebo ohrožený druh.

Pokud pouštíte svou kočku ven, pořiďte ji mikročip u vašeho veterináře. Je velký asi 1 mm a kočce nijak nevadí. Zaregistruje ho na "www.narodniregistr.cz". Kdyby se vám kočička zatoulala a někdo ji najde, podle čipu vás jako majitele můžou kontaktovat. Také pokud chcete zamezit pohlavně přenosným chorobám, KASTRUJTE. Kočka ani kocour nepotřebují mít jednou za život koťata, to je velký mýtus. Kastrace přináší spíše pozitivní aspekty.